úterý 10. října 2017

Příběh - 7. KAPITOLA – Opravdu hodně dortů

Když dorazila pozvánka na oslavu narozenin trojčat Veverkových a jejich sestřenice Jany Nováčkové, bylo jasné, že i u Šebestů se bude brzy stárnout, dospívat a růst. A tak se rodiče Vojtěch a Kamila pustili do příprav a pečení dortů.

Jejich dvojčata si zatím užívala dětských radostí, a snad i díky slavnostní náladě se k jejich hře přidal i starší bratr Tomáš.

Na oslavu narozenin rodičů dorazil Vojtův bratr Daniel s manželkou (akorát se nenechali vyfotit), jen Josífka nechali doma, a Tomovi dovolili pozvat si kamarádku. Zatímco si děcka nahoře hrály, rodiče Sofii odchytli u dveří a podrobili menšímu výslechu.

Pak už ale byl čas slavit – nejprve si na svém dortu sfoukla svíčky Kamila (přece jen byla o něco starší než Vojtěch).


Ale ten v tom svoji manželku nenechal, a i když ještě pár dnů mohl být mladým, dobrovolně zestárl ve stejný den jako ona.

Moji noví stařečci, snad mi chvíli vydrží – kdo by se o ty puboše jinak staral, že?


Druhý den se konala oslava hned trojitá – všech sourozenců Šebestových. „Tak děcka, pojďte na to.“


Z Toma se tak stal dospělák, a dvojčata Michal a Eliška vyrostla do teenagerů.


Jen mi holka jako dítě moc vysedávala u PC a taky dost papkala, tak je holt poněkud větších rozměrů (a to ji ty šaty ještě lichotí, ve většině oblečení vypadal jak almara).

Ale oslava to byla parádní, však na mejdan dorazila celá Tomova parta, takže to pěkně rozjeli a vytáhli to až na zlatou medaili!

(Mimochodem, vše se odehrálo krátce po Vánocích, proto ta výzdoba.)

Po velké oslavě zbyla velká hromada nádobí. Však maminka to uklidí.


Tomáš se rozhodl překvapit svoje děvče a připravil narozeninový dort i pro ni. A tak se i Sofie stala mladou dospělou. 

(Akorát Tom zapomněl zaklepat, tak se to blbě fotilo – musela jsem zdálky, jinak měla Sofie za zády místo domu jen placku)

Po oslavě už se zase mohli vesele oddávat své lásce – i když Sofiina mladší sestra si o nich myslela své („Fuj, jste nechutní!“- přesně takovou bublinu měla nad hlavou)

Poznámka pod čarou:
Těch dortů bylo nakonec devět!!!!
Původně jsem jich dělala pět – jen pro rodinku. Jenže simíci mají svou hlavu a vezmou si k jídlu první, co je napadne – třeba odložený hamburgerový dort pro Toma. Takže Kamča musela upéct nový (číslo 6). No, a když máte v lednici dva dorty hambáče a honí vás mlsná, který si vyberete? Rozhodně ne ten načatý, ale raději přece ten čerstvější. Naštěstí najatý catering upekl při první oslavě dokonce dva dorty (7 a 8), takže Tom měl dvoupatrovou náhradu. Ten druhý, bílý, chtěl vzít Sofii, ale z nějakého důvodu nešel vložit do inventáře (příkazem ani ručně). A tak se Tomáš vzchopil, a upekl vlastní bílý dortík (číslo devět).
No málem mě švihlo :-P

Žádné komentáře:

Okomentovat