úterý 25. září 2018

Příběh - 50. KAPITOLA – SVATBA, vol.2

Později večer zatoužil být s Anjou chvíli o samotě. Chytil jí za ruku, a vytáhl ven ze sálu. Společně došli zpátky pod korunu stromu, kde si před pár hodinami řekli své ano. Tam se Karel zastavil a přitáhl si Anju k sobě. „Tak co, je dnešek takový, jak sis představovala?“ zeptal se. „Není..“ zavrtěla Anja hlavou. „Je totiž mnohem lepší!“ dodala rychle, aby nedošlo k nedorozumění. Karel se potěšeně usmál. „Pro tebe všechno.“ zašeptal a políbil svou ženu na čelo.


Hudba ze sálu doléhala až k nim, jen tady nebyla tak hlučná, a jen příjemně dokreslovala dokonale romantickou atmosféru. Anja chytila Karla kolem krku, a společně se znovu roztančili jako před chvílí na parketu, teď už byli ale opravdu sami.


Cestou zpět je odchytly Anjiny sestry, které se usadily u jednoho ze stolků vedle venkovního baru. „Tady jste, už jsme se bály, že jste vzali roha.“ komentovala jejich příchod Sofia. „Kájo, běž za chlapama, my si na chvíli nevěstu ukradneme!“ přikázala mu Elsa a ukázala rukou směrem k baru. Karel poslušně odpochodoval, a Anja se usadila k sestrám. „Tak co máte vy dvě za lubem?“ zeptala se jich.


středa 19. září 2018

Příběh - 49. KAPITOLA - SVATBA

Ve Windenburgu se chýlilo léto ke konci a přicházel podzim. Stromy se pomalu vybarvovaly do pestrých odstínů žluté, červené a hnědé, ale dny byly ještě dostatečně teplé. Na 19. září navíc připadla předpověď krásného slunečného dne.

Z domu Anji a Karla se už předchozí den stalo dívčí doupě, až na Patrika, který se odmítl vzdálit od maminky. Od rána pak probíhaly pečlivé přípravy, hlavně samozřejmě bylo potřeba nachystat nevěstu. „Andy, já se vážně dnes vdávám?“ ptala se Anja nejistě své hlavní družičky Andrey, která ji zrovna upravovala účes.


„Jistě, zlato, však se na sebe podívej, jestli tomu nevěříš.“ pousmála se Andrea a pootočila Anju směrem k zrcadlu. „Vydrž, ještě ti to tady dotáhnu.“ dodala a ladila poslední detaily na šatech. „Andy, děkuji, že jsi mě nakonec přesvědčila na dlouhé šaty. Já jsem to původně nechtěla tak hrotit, ale…“ zarazila se Anja v půlce věty.


„Jsou dokonalé. Ty jsi dokonalá nevěsta!“ dokončila za ni Andrea. „Já…já…Andrejko, děkuju za všechno. Víš, bez tebe by nic nebylo. Nejen, že jsi tu svatbu naplánovala do detailu, ale to všechno předtím… Bela… máma.. Karel… vždycky jsi byla při mně a…“ snažila se Anja vyjádřit svůj vděk. „Pojď sem, ty trdlo, a opovaž se bulet, nebo všechnu tu snahu zkazíš.“ objala ji Andrea a sama měla slzu na krajíčku.


V obývacím pokoji zatím všichni netrpělivě očekávali příchod nevěsty. Ostatní družičky, Ilča a Anjiny neteře Zita a Simona, byly na místě od rána. Před chvíli dorazily i nevěstiny starší sestry. „Holka, tak koukám, že tobě se ty šediny taky nevyhnuly.“ dobírala si Sofia mladší Elsu.


„Ségra, šedá je teď v kurzu, a myslím, že nám to náhodou pořád sekne.“ nenechala se Elsa rozhodit. „To si piš, zlato, a to by se mělo zdokumentovat.“ zasmála se Sofia, načež si dámy střihly pomalu už tradiční společné selfíčko.


„Teda my se tváříme.“ zírala na fotku Sofia. „Jéžííš, a těch vrásek, opovaž se to někde zveřejnit, ségra.“ řehtala se nad výsledkem Elsa.


úterý 11. září 2018

Příběh - 48. KAPITOLA – Něco ze života..

Cestou z porodnice byl Karel nejpyšnější otec pod sluncem. Hned po příchodu domů poslal Anju odpočívat a sám si vzal malého Patrika na starost. „Nazdar chlape, já jsem tvůj táta. A naučím tě všechno, co musí pořádný kluk umět!“ sliboval mu, zatímco ho houpal v náručí.


Nemohl se na něj vynadívat, byl tak dokonalý. Jediné, co mu kazilo jeho bezmeznou radost byl fakt, že o tyhle chvíle seznámení přišel u Isabely. Jinak ale zářil jak sluníčko, dělal samé cukrbliky a kravinky, ze kterých Patrik ještě neměl moc rozum. „Tady tě polechtám na bříšku, lechty lechty.“ blbnul Kája.


Odpovědí mu bylo ale jen mohutné zaprdění do plínky, následováno nepříjemným odérem. „Ajaj, asi budeš chtít přebalit, co?“ zeptal se Karel, aniž by potřeboval znát odpověď. Rozhodl se, že nebude volat Anju hned při prvním problému, položil malého do postýlky a hledal, co bude potřebovat. „Aaa, tady maminka nachystala čisté plínky.“ zajásal a jal se situaci řešit.


I když byl z příchodu syna nadšený, určitě nezanedbával svoji prvorozenou Isabelu. Snažil se s ní trávit co nejvíc času, bral jí na hřiště i do muzea a dělal vše pro to, aby na bratříčka nežárlila. K tomu všemu jí navíc pomáhal s úkoly. „Tak ukaž, co tam máš.“ vybídl Belu, která už se usadila nad sešitem.


pátek 7. září 2018

Příběh - 47. KAPITOLA - Vítej!

Karel si Anjino těhotenství vyloženě užíval. Jakoby sobě i jí chtěl vynahradit vše, o co přišel, když Anja čekala Belu. Rostoucí bříško pro něj bylo jako magnet, a neustále ho opečovával.


„Jé, cítila jsi to?“ vyjekl překvapeně, když se mu pod rukou něco pohnulo. „Miláčku, to miminko je uvnitř mě, takové kopance těžko přehlédnu.“ smála se jeho otázce Anja. „No, jo, to bude jasný fotbalista!“ pochvaloval si Karel. „Aby to nebyla holka!“ rozmlouvala mu to Anja.


Očekávání nového člena rodiny dokonce pomohlo k tomu, aby se Ilonka trochu zklidnila. Možná se malinko bála, že by jí pak brácha opravdu vyšoupnul, tak sekala latinu. „Holky, svačinu máte hotovou!“ hlásila Anja děvčatům jako každé ráno. „Kristovanoho Belo, ty jsi ještě v pyžamu? Podívej na Ilču, jak je nachystaná a dávno najezená.“ dávala jí za příklad svoji malou skoro-švagrovou.


Ilča opravdu už byla po snídani, nachystaná k odchodu do školy, a dokonce po sobě uklízela nádobí. „Ilonko, tu misku jsi mohla nechat na stole, já bych to pak uklidila.“ řekla jí vlídně Anja. „Ale mně to nevadí, vždyť jí jen dám do myčky.“ usmála se na ni holčička. „Tak děkuji, zlatíčko.“ pochválila ji Anja.


neděle 26. srpna 2018

Soutěžní dům - "Domek na okraji džungle"

A máme tu další domek do soutěže na fóru, tentokrát na téma Domek na okraji džungle. Původně jsem myslela, že se této soutěže ani nezúčastním. Né že by se mi nápad nelíbil, ba naopak, ale nějak nebyla chuť do stavění, a ani času nebylo nazbyt. Ale tento týden jsem byla opravdu produktivní (aspoň co se simíků týká, jinak to sálo za nic 😝😏), takže nakonec vznikl i domek v džungli. Právě kvůli stylu je tentokrát možná i maxis only (ale ruku do ohně za to nedám, byla jsem líná vypnout mody, takže možná jsem se někde uhmátla 😊 )

Je to malý domeček na kraji džungle. Stromy v okolí hází příjemný stín, který je tolik žádoucí v horkých tropických dnech.






Přední veranda nabízí příjemné posezení, za chladných nocí je možno přitopit si i v krbu.


Vzadu je pak místo pro grilování, zkoumání nalezených artefaktů a osvěžení v bazénku.




Pojďte dál....

sobota 25. srpna 2018

Příběh - 46. KAPITOLA – Nové zítřky

Jak bylo domluveno, tak se i stalo. O pár dní později, když se vyřešily formality, nastěhovala se Ilona ke svému staršímu bratrovi Karlovi. Isabela byla štěstím bez sebe, a jen co se její tetička objevila v obýváku, skočila jí kolem krku. „To je tak super, že budeš s námi! Chceš vidět svůj pokoj? Pomáhala jsem ho zařídit.“ chrlila, aniž by Ilču pustila.


Na novou obyvatelku se přišel samozřejmě podívat i Joey. V první chvíli byl poněkud nedůvěřivý, přece jen už nebyl nejmladší, a na novinky si nezvykal snadno. Jeho zkoumavý pohled děvčátko poněkud vyděsil.


Ilonka ale dostala instrukce, že se nesmí bát a že stačí, aby pejskovi ukázala, že se chce kamarádit. Opatrně k němu natáhla ruku a nechala ho, aby ji očuchal a seznámil se s novou vůní.


Joey rychle pochopil, že tady mu nebezpečí nehrozí. Po chvíli už vrtěl spokojeně ocáskem a novou členku smečky náležitě přivítal pořádným olíznutím. „Ty jsi ale zlatíčko!“ smála se Ilča a drbala ho na krku.


Za chvíli už seděla ve svém novém pokoji. Poprosila, jestli tu může zůstat chvíli o samotě, a přemýšlela, jaký teď bude její život. Byla to už docela velká holka, takže i když pořád trpěla ztrátou rodičů, dokázala být vděčná, že tu mohla zůstat. Jasně, ségry byly fajn, ale neměly na ni moc času, zatímco Karel a Anja pracovali hodně z domu, a hlavně tu byla Bela a Joey.


Dům pro příběh - pro Andreu a její rodinu

Nový dům pro Svobodovi jsem stavěla už koncem června, ale nechtěla jsem ho dávat dřív, než dojde na stěhování i v příběhu. Takže je tady až teď... Snažila jsem se, aby zapadl do Lázeňské oázy, takže je trochu modernější. Dům je stavěný podle reálných plánů, ale přiznám se, že předlohu jsem někam zašantročila 😇