Každému
z nás se stane, že přijde den blbec. V případě Vojtěcha to však byl
rovnou celý týden, kdy se to na něj sypalo ze všech stran. Nejprve přišla
zpráva o úmrtí jeho tety a strýce – Martina a Zuzany Nováčkových :-(
Ale byl to
jen začátek sledu událostí:
Jednoho
večera vzbudil Vojtu neobvyklý hluk za domem. Vydal se tedy prověřit, kdo to
tam straší. Myslel si, že tam narazí na své rodiče, kteří se tam občas
potloukali. Ale to byla mýlka – zničehonic se objevil jasný kužel světla, a
milý Vojtěch zmizel.
No snad z toho
nebude chudák „v tom“, jak kdysi jeho dědeček.
Dva dny
poté, co se vzpamatoval z únosu mimozemšťany, zažil snad svůj
nejhorší den v práci, když si dva z jeho kolegů odvedl smrťák – bylo
to stářím, nebo nepovedeným experimentem? To se asi nikdy už nedovíme.
Chudák Vojta ještě nerozdýchal ztrátu kolegů, a hned druhého dne již přemýšlel, jestli mu už z toho stresu nehrabe – vědecký ústav zaplavili podivní lidé („Kde jsem je už sakra viděl?“). Nezbývá než doufat, že nenapáchají nějaké škody.
Zdálo se, že
se vše konečně začalo vracet do normálu – smutek pominul, ti divní jedinci
zmizeli a Vojtěch se vrátil k běžné práci. Zrovna dokončil hubnoucí
lektvar a bylo ho potřeba otestovat, jak jinak než na sobě.
Buď se stala
někde chyba, nebo je to běžný doprovodný efekt, ale chudák Vojta strávil zbytek
směny na záchodě!
Bohužel ani
další den se mu nedařilo lépe, když na jednom dobrovolníkovi testoval funkci
zmrazení na svém novém vynálezu. Simíka sice úspěšně zmrazil…ale až poté
si uvědomil, že zatím nevyvinul funkci rozmrazování. Takže musel toho nebožáka
vysekat ručně – no, vděku se za to vskutku nedočkal…
Není divu, že
když došlo na sobotní trojitou oslavu narozenin všech jeho tří dětí, místo aby
se bavil, přemýšlel nad tím, že zase bude potřeba udělat úpravy v domě.
Naštěstí Kamila nachystala dvojčatům pokojíček již v předstihu.
A děti
mohl vyrůst...
- Tomáš
- Eliška
- Michal
Zprávu
o tom, že se Danielovi a Jarmile narodil syn Josef, tak tu už Vojtěch prakticky
zaspal.
A mimo jiné
se samozřejmě dospívalo i u Nováčků a Veverků:
- Jana Nováčková
- Adam, Roman a Veronika Veverkovi
Když se
z Toma stal teenager, začal mít pocit, že mu v životě něco chybí. Měl
kolem sebe bezvadnou rodinu – maceška Kamila se o něj starala pěkně, měl ji rád,
stejně tak zbožňoval své poloviční sourozence (i když byli někdy pěkně
otravní). Trápilo ho ale, že tak úplně neví, odkud pochází. A tak se pustil do
pátrání a po čase se mu podařilo najít adresu Nikoly Zedníkové – jeho matky.
Nevěděl, co
jí řekne, ani co by vlastně chtěl slyšet, ale musel se s ní prostě sejít. A tak
se jednou po škole ocitl před malým domkem sousedním městečku.
Už už se
chystal zaklepat, když se zevnitř ozvaly hrozivé výkřiky. Tomáš sebral odvahu a
vrazil dovnitř.
U plotny
stála a panikařila žena v plamenech!
Naštěstí Tom
nějakým zázrakem dokázal zachovat klid a odněkud vylovil hasicí přístroj a
nebohou siminku uhasil.
Co se jim
pak asi honilo hlavou?
„Tak takhle
jsem si naše setkání opravdu nepředstavoval!“ – „Kde se tu ten kluk sakra
vzal?!?“
Z vděku, ze
šoku nebo i díky tomu, že ji na jeho tváři něco zaujalo, ho pozvala dál.
„Ještěže jsi
šel náhodou kolem.“, řekla mu. – „No, ono to nebylo úplně náhodou. Jmenuji se
Tomáš Šebesta, a pokud se nepletu, jste má matka“ – „Myslím, že potřebuju
sprchu!“
Zatímco se
Nikola sprchovala, Tom se rozhodl zlikvidovat tu spoušť.
Když se jeho matka dala trochu dokupy, zavedla Toma do obýváku.
„Takže, co bys chtěl vědět?“ – „No, třeba
bychom mohli začít tím, proč jsi mě opustila?“
A tak se Tom
dozvěděl, jak to vlastně tehdy všechno bylo. Nikola se moc omlouvala, a
vysvětlovala, jak to tehdy psychicky nezvládla. Litovala, že odešla, ale neměla
odvahu se vrátit. "Jsem ráda, že jsi mě našel. Můžeš mi odpustit?“
A Tom mohl. Shledání syna a matky tak nakonec dobře dopadlo (přeci jen kluk už
skoro dospělý, to Nikola už zvládne i se svojí averzí k dětem)
Domluvili se
tak, že pokud to nebude vadit Vojtěchovi, začne Tomáš svoji matku čas od času
navštěvovat. Návrat ztraceného (tedy spíš opuštěného) syna Nikolu natolik
povzbudil, že vzala peníze z pojistky za požár a nějaké úspory, a aspoň
malinko vylepšila své bydlení, aby se tam Tomovi líbilo.
Hlavně to
chtělo novou kuchyň.
A novější
kabát dostal i obývák, jak Tom zjistil při další návštěvě.
Pro přehled
opět přidávám rodokmen.
Žádné komentáře:
Okomentovat