Opět se to trochu minulo účinkem. Evidentně potřebovala podporu, a tak
se po odpoledním vyučování vydala za jedinou osobou, které důvěřovala – za
Andreou.¨
Anja nejen že mohla, ale musela – nedokázala by to už déle vydržet. „Elsa se úplně zbláznila!! Čekají s Pepou mimino! To se vůbec nepoučila???“ Tohle Andy nečekala. „O čem to proboha mluvíš?“ zeptala se překvapeně.
A tak jí Anja vysypala vše, co se jí honí hlavou. Andrea nikdy
nepochybovala, že má tahle holka za sebou těžké dětství a na jednu puberťačku
toho zažila až dost, ale neuvědomila si, jak moc ji to poznamenalo. Vyslechla
ji, a snažila se ji utěšit: „Zlato, to bude dobrý, tohle je přece jiná
situace.“
I když se Anja trochu uklidnila, vypadala pořád zdrchaně, a tak ji
Andy přesvědčila, aby si s ní dala večeři. Bylo ji jasné, že určitě celý
den nejedla, navíc Radek stejně zůstal v práci déle, a samotné se jí jíst
nechtělo. U jídla to dále rozebíraly, až si nakonec Anja povzdechla: „Ach jo,
jak já ti závidím.“ – „Co prosím tě?“ zeptala se hned Andy, opět s obavou,
kam to ještě povede.
„Že už bydlíš sama. Taky bych
chtěla už vypadnout!“ přiznala se Anja. A tak se jí Andrea pokusila vysvětlit,
že všechno má svůj čas, a že přece s Elsou, Josefem a nakonec i dvojčaty
to tak špatné není. Když už bylo pozdě, věděla Anja, že bude muset jít. Andy se
jí pokusila udělit poslední rady: „Podívej, ráno moudřejší večera, dneska už
nic neřeš, v klidu se prospi a zítra se uvidí, jasný?“
Jen co za Anjou zaklaply dveře, vytočila Andrea na mobilu Elsino
číslo. „Ahoj teto, mohla bych s tebou mluvit?“
„Jasně, přihodilo se něco?“ ozvalo se na druhém konci. „Bojím se, že
jedna zmatená puberťačka. Byla tu za mnou Anja!“ začala Andrea vysvětlovat, co
se děje a co se dnes večer dozvěděla. „Včera po nás vystartovala, ale netušila
jsem, že se jí tohle honí hlavou.“ podivila se zaskočená Elsa.
Chvíli o tom ještě diskutovaly, co dělat dál. „Myslím, že se jenom
strašně bojí, proto tak vyvádí. Teto, prosím, promluv s ní, ale nějak
šetrně.“ Přesně to měla Elsa v plánu a tak se rozloučily. „Hodně štěstí. A
mimochodem gratuluju, tetičko!“
Jelikož další den byla sobota, nechala Elsa Anju pořádně prospat.
Hlídkovala ale před dveřmi, a jen co se uvnitř ozval šramot značící, že se Anja
probudila, opatrně zaťukala. Tentokrát mohla vstoupit. „Ségra, co se děje?
Prosím, mluv o tom se mnou!“ vybídla Elsa svoji sestřičku.
Anja včera své neteři slíbila, že to v sobě nebude dusit, a tak
se s Elsou usadily na posteli a Anja spustila: „Já prostě nechápu, proč to
děláš. Proč opakuješ tu blbost, co máma a chceš mít další dítě? Copak
potřebujeme další sirotky? Pořád dokola?“ I když Elsa byla již se situací
obeznámena, když to na ní Anja vychrlila takhle přímo, přece jen ji to znovu
zaskočilo.
Snažila se jí ale její obavy vyvrátit. „Sestřičko zlatá, to přece
nemůžeš srovnávat. Když ses narodila ty, máma byla přece mnohem starší, než
jsem teď já. Byla už v té době dokonce babičkou, táta byl dávno
v důchodu. Neslíbím ti, že tu budu do stovky, ale do hrobu se nechystám,
jasný?“
A tak to sestry spolu znovu všechno probraly. Když to Anja dala
dohromady s tím, co jí včera řekla Andrea, tak se konečně začala
uklidňovat. Všechny chmury zatím nezahnala, to by při její povaze ani tak
rychle nešlo, ale aspoň se sestry po dvou dnech napětí usmířily.
A jak šel čas, situace se vrátila jakžtakž do normálu. Nikdo se ani
nenadál a v domě Šebestových přivítaly nového člena rodiny – holčičku Simonku.
I když se Elsa rozhodla zůstat doma a věnovat se domácnosti, aby Anje
trochu ulevila, přesto to mladší ze sester nedalo, a občas dál vypomáhala s
dětmi, včetně původně nechtěné neteře.
Častěji ale relaxovala u svých koníčků, především vytvářela nové a
nové léčivé lektvary.
U Šebestů tak zavládla pohoda a nikdo si ani neuvědomil, jak všechny
děti rostou a dospívají. Simonka na rozdíl od dvojčat zdědila blonďaté vlásky
po mamince a stala se z ní malá princezna.
Následně došlo na narozeninovou oslavu dvojčat, ze kterých se stali
pěkní puberťáci.
Zdeněk to zvládl docela v pohodě, ale Zita projevovala méně
nadšení („Proboha, co to na mě navlíkli!“ pomyslela si asi.)
Tak se na ně podívejme:
Stárnutí neunikla ani Elsa, která pokročila do středního věku.
A rozhodla se, stejně jako její sestra před pár lety, pro decentnější
image trojnásobné matky.
Aby těch změn nebylo málo, pustili se Elsa s Josefem do
rekonstrukce domu. Přece jen dvojčata se postavila proti společnému pokoji,
navíc nedejbože pokud by tam rodiče chtěli nacpat i malou ségru.
A když už bylo nutné posunout příčky pokojů v patře, vzaly to
rovnou od podlahy i v přízemí.
Jak to dopadlo je k vidění ZDE.
A
nakonec pro připomenutí alespoň rodokmen hlavní linie s novým přírůstkem.
Žádné komentáře:
Okomentovat