Čas neúprosně běžel a měsíce ubíhaly. Rostlo nejen Andreino bříško, ale vyrostla i malá Daisy. Teď už o ní nikdo nemohl tvrdit, že není pořádný hlídač, jak se jí kdysi posmívala Anja.
A taky došlo na další narozeniny. Radek ještě před narozením dalšího potomka oslavil významné kulatiny. Při té příležitosti se sešla opět celá rodina. „Holčičko, vypadáš čím dál lépe.“ vítal se Tomáš se svojí krásně zakulacenou dcerkou. „Nepřeháněj, tati.“ objala ho Andrea. „Tak Ráďo, žádný strach a už to sfoukni.“ povzbuzovala oslavence Alena.
A tak Radek poslech a za jásotu ostatních přihlížejících sfoukl svíčky na dvoupatrovém dortu, který mu upekla jeho milovaná žena. Akorát Andreji nebylo v tu chvíli do smíchu. V posledních dnech jí trápilo pálení žáhy a občas se jí z toho až malinko navalilo.
Radek si toho všiml, a tak si ji vzal stranou, aby se ujistil, jestli je vše v pořádku. Andrea ho ubezpečila, že je to naprosto normální, s Filípkem se tomu sice vyhnula, ale jinak to prostě patří k věci. „Ty naše zlatíčko, nesmíš maminku tolik zlobit.“ káral Radek láskyplně její bříško.
Malý Filda jakoby vycítil, že je o něm řeč, hned se jim objevil pod nohama. Nakonec ale rodiče nechal být a zamířil za Belou. „Bejó, poď si še mnou hlát.“ házel po ní štěněcí očka. Tomu prckovi se nedalo odolat.
Oslavenec si dokonce střihl partičku šachů se svým tchánem. I když byl Radek na šachy přeborník, Tomáš stále oplýval vymakanou muskulaturou (ne že by jeho zeť byl ořezávátko), a tak ho raději nechával vyhrát. „To víš synku, zkušenosti se nezapřou.“ kasal se Tomáš po jednom z úspěšných tahů.
Večer, když všichni odešli, šla Andrea uložit Filípka. Sedla se u jeho postýlky, aby mu přečetla pohádku na dobrou noc. Filda ale seskočil za ní na zem. „Mamintó, povídej mi jaký bude to mimintó.“ zažadonil. Andrea tedy svolila a povídala. Za chvíli se prcek k bříšku přitulil. „Já budu tvůj veltý blácha a budu tě chlánit, víš?“ slíbil sourozenci uvnitř.
Pár dní před termínem zaskočila Andrea na návštěvu k Anji. Bylo krásné odpoledne, Karel zrovna vyspával, a tak vyšly ven na zahradu. „Jejda Andy, ty už jsi opravdu na rozsypání.“ zhodnotila Anja velikost Andreina bříška. „Mně to povídej, už aby to malý bylo venku.“ postěžovala si Andrea.
Protože toho měla po cestě dost, usadily na lavičce na zahradě a jen se tak pohupovaly. Děti se zabavily na skluzavce a ony si tak mohly v klidu popovídat. „To už se tak těšíš, až budeš běhat kolem dvou prťat.“ navázala Anja na její poznámku. „A víš, že jo. Jednak starat se o Filiho s tím pupkem není zrovna výhra, a taky tohle těhotenství snáším nějak hůř.“ vysvětlila jí Andrea.
Nakonec se dostaly i k tématu dalšího potomka u Anji a Karla. „Víš, bála jsem se, že se budeš trápit, když budeme mít další mimčo, zatímco vy… však víš.“ přiznala se Andreji. „Ájo, neblázni, to by mě nikdy nenapadlo.“ ujistila ji Anja. „A jak to tedy máte?“ odvážila se Andy zeptat. „No, Karel nechce nic riskovat, dokud se nevypořádá s tou svou záležitostí.“ naznačila Anja pro případ, že by Bela měla nastražené uši.
„Ale mně to vlastně zatím nevadí, víš? Myslím, že aktuálně nemůžeme mít další dítě. Víš, Belu bych nevyměnila za nic, ale měla jsem ji strašně brzo. No, a teď, když je samostatnější, tak bych chtěla třeba i něco zažít, chápeš? Chvíli se věnovat sobě, a samozřejmě Kájovi. Jen, kdyby už ta šílená věc byla za námi.“ svěřila se jí Anja.
„Určitě bude! Kája si nedá pokoj, dokud to nevyřeší. Nedopustí, aby vám někdo ublížil.“ snažila se jí uklidnit Andrea. „Ani se nenaděješ, a budete si plnit společné sny – oba si to zasloužíte.“ usmála se na ni.
Pak už změnily téma na počasí, zahrádku a jiné neutrální věci, aby Anja mohla přijít na jiné myšlenky.
V jedné věci měla ale Anja pravdu jednoznačně – Andrea byla opravdu na rozsypání. Když k večeru přišla domů, hodila na sebe pyžamo. Chtěla jen rychle nachystat klukům večeři a jít si lehnout se slepicemi. V tom ji ale zaskočila známá prudká bolest.
„Radkůůůůů!“ zavřeštěla na celý dům, protože neměla ponětí, kde se její manžel nachází. Ten zrovna koupal malého Filipa, takže musela své volání opakovat. „A jé, chlape, to zní vážně, končíme!“ zavelel.
Honem vytáhl prcka z vany, osušil ho a oblékl. Poslal ho hrát si do pokojíčku a už sbíhal schody dolů, aby zjistil, co se děje. Andrea stála přikovaná na místě a funěla. Radek na ní chvíli zmateně hleděl, pak mu došlo, která bije. „Proboha, my rodíme!“ začal vyšilovat.
Andrea na něj vyvalila oči. „Posledně jsi byl tedy víc v klidu.“ zhodnotila situaci. „No, jo, to jsem nevěděl, co nás čeká!“ panikařil dál Radek. „Sakra Daisy, neolizuj paničku!“ vykřikl, když se k nim přidala jejich fenečka, aby zjistila, co se děje a začala zkoumat tu divnou vodu, co to tekla z její paničky.
„Daisy, nech toho!“ napomenula ji i Andrea, ale na rozdíl od Radka ji její počínání pobavilo. „A ty se laskavě uklidni, rodit budu já, ne ty!“ houkla na Radka „Když dovolíš, zkusím se jít převléknout. A jestli mi chceš pomoct, běž naložit dítě a psa do auta, cestou je hodíme k našim!“ vydala instrukce a doufala, že se Radek trochu sebere.
Za pár minut se opravdu všichni dokázali vypravit na cestu. Sofia si převzala Filipa a Daisy a popřála mladým hodně štěstí. Hlavně ať se nezapomenou hned ozvat. Brzy už byli ti dva v porodnici. Tentokrát to ale nevypadalo tak překotně, jako když se dral na svět Filip, takže museli chvíli čekat, a Andy se dokonce mohla procházet po chodbách a občerstvit se.
Zatímco Andrea rodila, Karel bloumal tmou v okolí zátoky. Ryby dnes nebraly, a tak se usadil na lavičku na protějším břehu a pozoroval vodu. Nakonec dospěl k závěru, že marněním času nic nezíská, a znovu vytáhl Úplné upíří kompendium a začal jím listovat.
Pomalu ztrácel naději, že by mu mohlo pomoci. Ale najednou si uvědomil, že je něco jinak. „Sakra, tohle tu předtím nebylo.“ zamumlal si pro sebe. Původně myslel, že něco dříve přehlédl, nebo se slepily stránky, ale pak zjistil, že nového textu je mnohem více. Zaklonil hlavu a přemýšlel, jak je to možné, že to předtím neviděl. V tom mu to došlo.
„Úplněk!“ vykřikl do tmy. „Taková blbost, že my mě to ani nenapadlo zkoušet!“ zahudroval ještě. Teď už ale bylo jasné, že jestli má najít řešení, tak jedině teď. Rychle začal procházet knihu a hledal, jak se zbavit svého prokletí. A pak mu to padlo do oka – lék na upírství! „Heuréka!“ zaradoval se.
V tu chvíli ocenil i svůj dávný nápad, aby si Anja odnesla rostliny ze Zapomenuté Lhoty. Podle receptu přesně ty potřeboval – plazmové ovoce a vlčí mor. A kromě toho, no fuj, česnek! Honem vběhl do domu pro kus papíru, aby si recept mohl opsat, než zase na měsíc zmizí. Za tu dobu hledání toho Anja sklidila dostatek, a tak nebylo nač otálet, hned se pustil do přípravy. Jen ho mrzelo, že dnes v noci už se nestihne vydat na cestu.
Žádné komentáře:
Okomentovat