Andrein objev Anju s Karlem (a toho především) neuvěřitelně potěšil. Nový krém fungoval, i když se Karel raději držel ve stínu, dokázal venku vydržet i za denního světla. Teď už nic nebránilo tomu, aby mohli přichystat krásnou oslavu narozenin pro malou Isabelku. Pozvali nejen Andreu a její kluky, ale nesměla chybět ani babička Eliška s Ilonkou, nebo Anjiny sestry Sofia a Elsa, která dotáhla aspoň nejmladší Simonu. Taková pozornost znervózněla i jindy oraženou Belu, a tak se domluvili, že svíčky sfoukne jen s rodiči.
„Zlatíčko, teď pořádně foukni, a něco krásného si přej.“ napovídala dcerce Anja, zatímco ji Karel povzbuzoval. Bela se do toho opřela, div jí očka nevypadla z důlků a za pomoci maminky sfoukla všech šest svíček.
Chvíli na to Anja přemítala, že je neuvěřitelné, jak rychle Isabelka vyrostla, když si všimla, že Karel v koutku popíjí plazmu. Venku musel energii doplňovat častěji, ale věděla, že dokud nedoutná, je vše v pořádku.
To už se ale Bela konečně otrkala, a začala se věnovat svým hostům. Moc ráda vykládala, jak je její maminka princezna, která zachránila prince, jejího tatínka. Ani babička Eliška nebyla ušetřena. Naštěstí všichni si to vyložili jen jako bujnou fantazii malého děvčátka a nikdo dál nepátral po původu této historky.
Posilněný Karel se vrhl na přípravu občerstvení, protože ne každému vyhovovalo sladké a Joey si z ruchu kolem nic nedělal a zabalil to přímo uprostřed dění.
(Btw. to se kouří z grilu, ne z Karla!)
Nejvíc se ale Bela vyřádila se svojí malou tetou Ilonkou. Konečně se dostaly do věku, kdy měly společné zájmy. A protože obě děvčata byla pěkně od rány, bylo jisté, že si budou rozumět.
V Isabelce se navíc probudila i její tvořivá duše. Zatímco dřív jen cákala barvy všude kolem, teď její obrázky začínaly mít méně abstraktní podobu. Hned večer sedla ke svému stolečku v pokojíku a dojmy z oslavy se pokusila zachytit na papír.
V poslední době se také zlepšily vztahy Joeyho k novému páníčkovi. Hodně pomohlo, že ho Karel brával na dlouhé noční procházky. To se Joeymu líbilo, spokojeně si vykračoval a říkal si, že tenhle divný člověk nakonec nebude tak špatný.
Dokonce byly chvíle, pokud tedy chlupáč nespal, kdy se od Karla nehnul na krok. Když upír po oslavě meditoval, aby nabral síly ztracené pobytem na slunci, Joey odpočíval s ním na verandě.
Přes den si zase užíval své nejmenší paničky, která ho milovala ze všech nejvíc. Jejich oblíbenou kratochvílí bylo házení míčkem. Joey pobíhal po zahradě sem a tam a řádil jako malé štěně. Zatímco se Bela soustředila na další hod, netrpělivě přešlapoval a spokojeně vrtěl ocáskem.
Anja navíc sklidila první domácí úrodu plazmového ovoce. Zásoby, které přivezli ze Zapomenuté Lhoty vyčerpali na Andreiny pokusy a objednávané plazmové balíčky nebyly moc účinné. „Tak co? Jaké jsou? Fungují?“ vyptávala se netrpělivě Anja, zatímco Karel sál šťávu přímo z plodu.
„Hmm, naprosto vynikající. Lepší plazmové ovoce jsem ještě neochutnal!“ složil jí poklonu Karel, když dopil. „Tak to jsem ráda, že to k něčemu bylo.“ oddechla si Anja. Přesto doufala, že ten strom nebudou brzy potřebovat vůbec.
Andrea se na oslavě držela trochu stranou. Jednak jí nebylo dobře, a pak nechtěla budit moc pozornosti, aby nikdo neodhalil její tajemství. Tohle nebyl její den… Příštího rána se jí konečně udělalo lépe, a tak vstala jako první. Když šla zkontrolovat Filipa, všimla si, že na stolku stojí stodola z kostek. „Hm, ta tady večer ale nebyla, ne?“ pomyslela si.
Filip spal jako andílek, tak sešla do přízemí. Měla v plánu připravit snídani, když ji zaujal divný vrčivý zvuk z rohu místnosti. Z počítače podezřele jiskřilo. Vaření tedy odložila a šla se podívat, co za tím vězí. Oprava jí dlouho nezabrala, jen se podivila, že by zaspala nějakou bouřku, protože jiná příčina ji nenapadla.
Po nějaké chvíli, kdy stihla připravit lahodné palačinky, se k ní připojil Radek. „Dobré ráno, miláčku, měl jsi náročnou noc?“ přivítala ho Andrea a políbila ho na tvář.
„Proč myslíš?“ nechápal Radek. „U Filiho v pokoji jsou poskládané kostky. Myslela jsem, že tě vzbudil zase nějaký divoký sen, a šel ses k němu uklidnit.“ vysvětlila mu Andy. „Jó, to bude nejspíš možný, zdálo se mi, že nám ufouni prolízají dům a skládají si kostičky. Tak mi to asi nedalo a šel jsem si je taky složit. A pak jsem to nějak zaspal.“ přiznal se Radek unaveně.
„Ráďo, neměl bys s tím někam zajít, třeba k psychologovi?“ ptala se ustaraně Andrea. „Ne, myslím, že je to normální, každý máme něco.“ odmítl její nápad Radek. „Raději mi řekni, kdy zajdeme k vašim říct jim o dalším vnoučkovi.“ změnil téma.
„Vidíš to, s mamkou jsem se domluvila hned na dnešní odpoledne. A příští pátek chci vytáhnout Anju s Karlem na večeři… I když Karel toho moc nesní, tak myslím, že Anji by vypadnout ven prospělo. Tak těm to můžeme říct až tam, co myslíš?“ seznámila ho Andy se svými plány.
Radek nemohl jinak, než souhlasit. Jeho žena to měla vymyšleno krásně. Zatímco ona šla vzbudit Filípka, Radek se rozhodl být také užitečný a šel vynést odpadky. Venku ho však čekalo nemilé překvapení, v podobě shozené popelnice. „Chuligáni jedni pubertální.“ pomyslel si nasupeně, když ji vracel na místo.
Jak Andrea naplánovala, tak se i stalo. Sofia a Tomáš měli z očekávaní druhého vnoučete náramnou radost, a v pátek se uskutečnilo i slíbené rande ve čtyřech. Zatímco Karel vybíral z lístku a vzpomínal na doby, kdy mu jídlo i vonělo, Radek zpoza svého menu házel po Andrei pohledy, že by měla vyjít s pravdou ven před večeří, protože po jídle už nebude muset říkat nic – to pak poznají sami.
Jen co si tedy objednali, Andrea si důležitě odkašlala a spustila. „Poslyšte vy dva, doufám, že víte, že jste pro mě víc než jen teta a bratranec. Vždycky jste byli mými sourozenci možná víc než Milan. Tak doufám, že budete mít radost, když vám řeknu, že s Radkem čekáme druhé miminko.“ usmála se na ně, když dokončila proslov.
„Ježíš, Andy, to je úžasná zpráva.“ rozzářila se Anja, a Andrei se ulevilo. Bála se, aby zasmušilá Anja nechytla depku, když u nich to na další děti hned tak nevypadalo. „Jó, kámo, tak to ti nastanou zase krušné časy.“ popíchnul ho přátelsky Karel.
Celý večer se nesl v duchu oslavy a čtveřice se výborně bavila. Náladu jim nepokazil ani fakt, že číšník s jejich objednávkou zavrávoral a jejich večeře skončila na zemi. Jediné štěstí, že si Anja zrovna odskočila, jinak by ji měla v klíně. Číšník se jim strašně omlouval, Radek se ujišťoval, jestli jeho těhotná manželka netrpí hlady, a Karel to vyřešil jednoduše. „Myslím, že specialita šéfkuchaře na účet podniku to spraví.“ navrhl.
Nakonec se tedy dočkali ještě lepšího jídla, než si původně chtěli dopřát, a večeři protáhli až do noci. No, a číšníkovi se viditelně ulevilo, když napodruhé přistálo jídlo i pití v pořádku na stole.
Žádné komentáře:
Okomentovat