Z domu Anji a Karla se už předchozí den stalo dívčí doupě, až na Patrika, který se odmítl vzdálit od maminky. Od rána pak probíhaly pečlivé přípravy, hlavně samozřejmě bylo potřeba nachystat nevěstu. „Andy, já se vážně dnes vdávám?“ ptala se Anja nejistě své hlavní družičky Andrey, která ji zrovna upravovala účes.
„Jistě, zlato, však se na sebe podívej, jestli tomu nevěříš.“ pousmála se Andrea a pootočila Anju směrem k zrcadlu. „Vydrž, ještě ti to tady dotáhnu.“ dodala a ladila poslední detaily na šatech. „Andy, děkuji, že jsi mě nakonec přesvědčila na dlouhé šaty. Já jsem to původně nechtěla tak hrotit, ale…“ zarazila se Anja v půlce věty.
„Jsou dokonalé. Ty jsi dokonalá nevěsta!“ dokončila za ni Andrea. „Já…já…Andrejko, děkuju za všechno. Víš, bez tebe by nic nebylo. Nejen, že jsi tu svatbu naplánovala do detailu, ale to všechno předtím… Bela… máma.. Karel… vždycky jsi byla při mně a…“ snažila se Anja vyjádřit svůj vděk. „Pojď sem, ty trdlo, a opovaž se bulet, nebo všechnu tu snahu zkazíš.“ objala ji Andrea a sama měla slzu na krajíčku.
V obývacím pokoji zatím všichni netrpělivě očekávali příchod nevěsty. Ostatní družičky, Ilča a Anjiny neteře Zita a Simona, byly na místě od rána. Před chvíli dorazily i nevěstiny starší sestry. „Holka, tak koukám, že tobě se ty šediny taky nevyhnuly.“ dobírala si Sofia mladší Elsu.
„Ségra, šedá je teď v kurzu, a myslím, že nám to náhodou pořád sekne.“ nenechala se Elsa rozhodit. „To si piš, zlato, a to by se mělo zdokumentovat.“ zasmála se Sofia, načež si dámy střihly pomalu už tradiční společné selfíčko.
„Teda my se tváříme.“ zírala na fotku Sofia. „Jéžííš, a těch vrásek, opovaž se to někde zveřejnit, ségra.“ řehtala se nad výsledkem Elsa.
I děti se snažily zkrátit si čekání všemožně. Nejvíc všem dávala zabrat Gábinka, která byla bez dozoru maminky jako utržená ze řetězu. Co chvíli se vrhala po Patrikovi, který byl přece jen o něco mladší a nestíhal utíkat před jejími objetími. „Patííí, poď sém!“ skočila po něm celá šťastná, že má malého kamaráda.
Když už jí Patrik přece jen utekl, rozhodla se udělat tetě a strejdovi inventuru v letácích a časopisech. Po chvilce už jejich části lítaly všude kolem. „Gábi, ale to nemůžeš, maminka se bude zlobit.“ snažila se jí domluvit Bela.
Jejího řádění si naštěstí všimla Ilča a přispěchala zachránit situaci. „Ty čertíku jeden, pojď ke mně, než z toho uděláš hromádku drobků.“ vzala holčičku do náruče a začala s ní dělat blbinky. Gabča byla spokojená, tohle řádění se jí líbilo.
Do toho všeho ruchu se ozval vysoký hlásek. „Juuuu, mamíííííí!“ vypískl nadšeně Patrik a upozornil na příchod nevěsty. Maminka mu chyběla, a teď tu byla a vypadala jako princezna z pohádky. Tak moc se mu líbila, že se jí hned sápal po sukni. Anja se k němu sklonila dřív, než jí mohl strhat že šatů krajku. „Zlatíčko moje, ty jsi ale fešák.“ pochválila ho při objetí.
Pak už následoval přesun na místo konání obřadu. Andrea našla ve Windenburgu jednu starou stodolu, která byla nedávno předělána na společenský sál. Hned věděla, že to bude to pravé místo pro Anju a Karla. Místo pro manželské sliby vybrala pod nádherným staletým stromem, a vše nechala vyzdobit stuhami a květinami.
(Pozemek je stažený odsud Bab's Barn, jen jsem doplnila kuchyň a parket, aby byl hratelný, ale jinak je prostě dokonalý )
Samotný obřad se tedy odehrával venku, a to během pozdního odpoledne, když slunce pomalu začínalo zapadat a dávalo svatebnímu dni zlatavý nádech. Všichni svatebčané se shromáždili v blízkosti stromu a netrpělivě čekali na příchod nevěsty. Jako první se na cestičce objevili Filip a Isabela, kteří měli za úkol nevěstu doprovodit. Oba se sice tvářili důležitě, ale měli pěknou trému. „Tak pravou!“ špitla Isabela, když začala hrát hudba.
Karel stál přímo pod korunou starého stromu společně s družičkami a svým svědkem, kterým nebyl nikdo jiný než Radek. Když uviděl děti, věděl, že je to tady. Nervozita na něm byla znát, rychle ještě kontroloval, jestli má správně zapnuté knoflíčky, než se objeví jeho Anja. „On jí snad propásne.“ strachovala se Ilča. „Ale nepropásne, tohle si nenechá žádný chlap ujít.“ uklidnila ji Andrea.
A měla pravdu. Jakmile Bela a Filip zaujali svá místa za Radkem a zazněly první tóny pochodu, Karel dobře věděl, kam se dívat. A zůstal zírat s otevřenou pusou a slzami v očích. Před ním se totiž zjevil anděl ve své pozemské podobě. I Anja byla nervózní – bála se ale hlavně, aby nezakopla a obřad tak nezkazila.
Nezakopla! Vznášela se ve svých bílých šatech s lehkostí a půvabem, až došla ke svému snoubenci. Ten jí chytil za ruce a naprosto upřímně a od srdce zašeptal: „Jsi nádherná!“ Až se Anja začervenala, jakoby znovu byli na prvním rande a neměli za sebou to vše, co si stihli prožít.
Pak už přišel čas na jejich manželské sliby. Karel byl na řadě první. „Anjo, lásko moje! Bez tebe bych byl stále ještě ztracený. Vrátila jsi mi život a dala jsi život naším dětem. Nikdo by pro mě nedokázal udělat tolik jako ty, a do konce svých dní ti to nedokážu splatit. Budu ale vděčný, když mi dovolíš se o to každý další den snažit. Na znamení toho přijmi prosím tento prsten.“ pronesl svou řeč a navlékl Anje na prst zlatý kroužek.
Anja byla z jeho vyznání tak dojatá, že se musela zhluboka nadechnout, aby dokázala také promluvit. „V tento den si lidé slibují v dobrém i zlém, dokud nás smrt nerozdělí. My už jsme zažili obojí, dobrého si vážili a zlé ustáli, byli si oporou a společně jsme vše překonali. Vybojovali jsme si svou lásku a štěstí pro naši rodinu. Po tom všem věřím, že není nic, co by nás mohlo rozdělit. Prosím přijmi tento prsten na znamení naší společné budoucnosti.“ vyslovila se nakonec Anja a i ona navlékla prsten svému snoubenci.
V ten okamžik se Anja a Karel konečně stali manželi. Ušli spolu k tomuto bodu velký kus cesty a místy byla opravdu trnitá. Ale stmelilo je to víc, než by kdy mohli doufat. Teď už zbývalo vše stvrdit jen prvním manželským polibkem, za ohromného potlesku svatebčanů, samozřejmě.
Než stihlo sluníčko úplně zapadnout, došlo i na pár fotek (ty později) a pak už se veselí přesunulo do stodoly, kde bylo vše připraveno ke svatební hostině.
Po hlavním chodu následoval dezert v podobě svatebního dortu, který upekla osobně Andrea. Samozřejmě se dbalo na tradice, a tak o první kousek se podělili novomanželé.
O pár minut později se všichni shromáždili na parketu, aby pár doprovodily při jejich prvním manželském tanci. O hudbu se postarala Sofia a na piáno zahrála jejich oblíbenou romantickou píseň. Karel a Anja se nejprve jen mírně pohupovali v objetí, užívali si jeden druhého a v tu chvíli jakoby na parketu byli jen sami dva.
Když ale melodie trochu zrychlila a svatebčané je začali povzbuzovat a hecovat, rozhodl se Kája, že je načase předvést i nějaké figury. Chytil Anju za ruku a druhou ji jemně postrčil do elegantní otočky. Diváci byli nadmíru spokojeni.
Za dalšího jásotu a potlesku Anja s Karlem předvedli, že jsou opravdu sehraný pár. Jejich první tanec prostě neměl chybu, a hlavní bylo, že si ho oba náramně užívali.
Když Sofia dohrála, klavír vystřídal gramofon a na parket už vtrhli i ostatní. Rozjela se naprosto parádní svatební pařba – trsali mladí i staří, děti i dospělí, prostě všichni.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…
Ze svatebního alba
Teď už jsou rodina se vším všudy
Ale patří k nim ještě jedna mladá dáma
Nejdůležitější členové rodiny a svatební hosté
Novomanželé s družičkami - Zitou, Andreou, Ilonou a Simonou
Nevěsta s družičkami (o něco později)
Ženich se svými sestřenicemi a bratrancem (Alena, Denisa, Andrea a Milan)
Celá parta pohromadě
Anja se sestrami Elsou a Sofií
Nakonec se přidala i Andrea (pro Anju je stejně spíš třetí sestrou než neteří)
Jejího řádění si naštěstí všimla Ilča a přispěchala zachránit situaci. „Ty čertíku jeden, pojď ke mně, než z toho uděláš hromádku drobků.“ vzala holčičku do náruče a začala s ní dělat blbinky. Gabča byla spokojená, tohle řádění se jí líbilo.
Do toho všeho ruchu se ozval vysoký hlásek. „Juuuu, mamíííííí!“ vypískl nadšeně Patrik a upozornil na příchod nevěsty. Maminka mu chyběla, a teď tu byla a vypadala jako princezna z pohádky. Tak moc se mu líbila, že se jí hned sápal po sukni. Anja se k němu sklonila dřív, než jí mohl strhat že šatů krajku. „Zlatíčko moje, ty jsi ale fešák.“ pochválila ho při objetí.
Pak už následoval přesun na místo konání obřadu. Andrea našla ve Windenburgu jednu starou stodolu, která byla nedávno předělána na společenský sál. Hned věděla, že to bude to pravé místo pro Anju a Karla. Místo pro manželské sliby vybrala pod nádherným staletým stromem, a vše nechala vyzdobit stuhami a květinami.
(Pozemek je stažený odsud Bab's Barn, jen jsem doplnila kuchyň a parket, aby byl hratelný, ale jinak je prostě dokonalý )
Samotný obřad se tedy odehrával venku, a to během pozdního odpoledne, když slunce pomalu začínalo zapadat a dávalo svatebnímu dni zlatavý nádech. Všichni svatebčané se shromáždili v blízkosti stromu a netrpělivě čekali na příchod nevěsty. Jako první se na cestičce objevili Filip a Isabela, kteří měli za úkol nevěstu doprovodit. Oba se sice tvářili důležitě, ale měli pěknou trému. „Tak pravou!“ špitla Isabela, když začala hrát hudba.
Karel stál přímo pod korunou starého stromu společně s družičkami a svým svědkem, kterým nebyl nikdo jiný než Radek. Když uviděl děti, věděl, že je to tady. Nervozita na něm byla znát, rychle ještě kontroloval, jestli má správně zapnuté knoflíčky, než se objeví jeho Anja. „On jí snad propásne.“ strachovala se Ilča. „Ale nepropásne, tohle si nenechá žádný chlap ujít.“ uklidnila ji Andrea.
A měla pravdu. Jakmile Bela a Filip zaujali svá místa za Radkem a zazněly první tóny pochodu, Karel dobře věděl, kam se dívat. A zůstal zírat s otevřenou pusou a slzami v očích. Před ním se totiž zjevil anděl ve své pozemské podobě. I Anja byla nervózní – bála se ale hlavně, aby nezakopla a obřad tak nezkazila.
Nezakopla! Vznášela se ve svých bílých šatech s lehkostí a půvabem, až došla ke svému snoubenci. Ten jí chytil za ruce a naprosto upřímně a od srdce zašeptal: „Jsi nádherná!“ Až se Anja začervenala, jakoby znovu byli na prvním rande a neměli za sebou to vše, co si stihli prožít.
Pak už přišel čas na jejich manželské sliby. Karel byl na řadě první. „Anjo, lásko moje! Bez tebe bych byl stále ještě ztracený. Vrátila jsi mi život a dala jsi život naším dětem. Nikdo by pro mě nedokázal udělat tolik jako ty, a do konce svých dní ti to nedokážu splatit. Budu ale vděčný, když mi dovolíš se o to každý další den snažit. Na znamení toho přijmi prosím tento prsten.“ pronesl svou řeč a navlékl Anje na prst zlatý kroužek.
Anja byla z jeho vyznání tak dojatá, že se musela zhluboka nadechnout, aby dokázala také promluvit. „V tento den si lidé slibují v dobrém i zlém, dokud nás smrt nerozdělí. My už jsme zažili obojí, dobrého si vážili a zlé ustáli, byli si oporou a společně jsme vše překonali. Vybojovali jsme si svou lásku a štěstí pro naši rodinu. Po tom všem věřím, že není nic, co by nás mohlo rozdělit. Prosím přijmi tento prsten na znamení naší společné budoucnosti.“ vyslovila se nakonec Anja a i ona navlékla prsten svému snoubenci.
V ten okamžik se Anja a Karel konečně stali manželi. Ušli spolu k tomuto bodu velký kus cesty a místy byla opravdu trnitá. Ale stmelilo je to víc, než by kdy mohli doufat. Teď už zbývalo vše stvrdit jen prvním manželským polibkem, za ohromného potlesku svatebčanů, samozřejmě.
Než stihlo sluníčko úplně zapadnout, došlo i na pár fotek (ty později) a pak už se veselí přesunulo do stodoly, kde bylo vše připraveno ke svatební hostině.
Po hlavním chodu následoval dezert v podobě svatebního dortu, který upekla osobně Andrea. Samozřejmě se dbalo na tradice, a tak o první kousek se podělili novomanželé.
O pár minut později se všichni shromáždili na parketu, aby pár doprovodily při jejich prvním manželském tanci. O hudbu se postarala Sofia a na piáno zahrála jejich oblíbenou romantickou píseň. Karel a Anja se nejprve jen mírně pohupovali v objetí, užívali si jeden druhého a v tu chvíli jakoby na parketu byli jen sami dva.
Když ale melodie trochu zrychlila a svatebčané je začali povzbuzovat a hecovat, rozhodl se Kája, že je načase předvést i nějaké figury. Chytil Anju za ruku a druhou ji jemně postrčil do elegantní otočky. Diváci byli nadmíru spokojeni.
Za dalšího jásotu a potlesku Anja s Karlem předvedli, že jsou opravdu sehraný pár. Jejich první tanec prostě neměl chybu, a hlavní bylo, že si ho oba náramně užívali.
Když Sofia dohrála, klavír vystřídal gramofon a na parket už vtrhli i ostatní. Rozjela se naprosto parádní svatební pařba – trsali mladí i staří, děti i dospělí, prostě všichni.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…
Ze svatebního alba
Teď už jsou rodina se vším všudy
Ale patří k nim ještě jedna mladá dáma
Nejdůležitější členové rodiny a svatební hosté
Novomanželé s družičkami - Zitou, Andreou, Ilonou a Simonou
Nevěsta s družičkami (o něco později)
Ženich se svými sestřenicemi a bratrancem (Alena, Denisa, Andrea a Milan)
Celá parta pohromadě
Anja se sestrami Elsou a Sofií
Nakonec se přidala i Andrea (pro Anju je stejně spíš třetí sestrou než neteří)
Žádné komentáře:
Okomentovat