Následně ho muž doprovodil ke stolu, kde opravdu již seděla Kayla. „Dobrý večer, doufám, že nečekáte dlouho. Snad jsem se příliš nezpozdil.“ pozdravil ji zdvořile Filip. Kayla vyskočila na nohy a pozdrav mu oplatila. „Ovšem, že ne. Naopak, já tu byla moc brzy, natáčení nám skončilo dříve a já pak jela rovnou sem.“ vysvětlila mu. „Přesto malá pozornost pro vás.“ pousmál se Filip a zpoza zad vytáhl červenou růži. „Oh, to je milé, ale to opravdu nemuselo být.“ začervenala se Kayla.
Po formálním uvítání se usadili ke stolu a nervózní chvíli ticha vyplnili civěním do jídelního lístku. Ani jeden totiž tak úplně nevěděl, jak se vlastně k tomu druhému chovat. Zaujetí nabídkou restaurace jim vydrželo až do příchodu číšníka. „Máte vybráno?“ zeptal se. „Ehm, víte…“ zakoktala se Kayla. „Jestli mohu, doporučil bych lososa, prý je tu vynikající.“ navrhl jí Filip a Kayla jen přikývla.
Filip pak objednal sobě steak a oběma sklenku vína. „Pardon, dnes nejsem ve své kůži.“ omluvila se Kayla. „Děje se snad něco?“ zeptal se starostlivě Filip. Kayla se zhluboka se nadechla. „Celá tahle situace je prostě…“ zarazila se a chvíli hledala správná slova. „…divná.“ dodala a pokračovala. „Jsme na tomto ‚jakože-rande‘, fajn, a co bude pak? Co mi zaručí, že ty fotky skutečně nezveřejníte?“ šla Kayla rovnou k věci a vyslovila svoji obavu, která jí už tolik dní nedala spát. „Jestli vám to tak leží v žaludku, tak to můžeme sepsat.“ navrhl jí Filip.
„Sepsat?“ ujišťovala se Kayla a Filip přikývl. „No, dobře, tak já asi poprosím svého manažera, aby navrhl nějaký text…“ začala dívka, když ji Filip přerušil. „Anebo to vyřešíme jednoduše tady a teď.“ rozhodil rukama. „A jak? Vždyť já nemám ani papír.“ kroutila hlavou Kayla. „Papír je přece přímo před námi.“ prohlásil Filip a rozprostřel na stůl jedno z prostírání. „Tak prosím, můžete psát!“ vybídl Kaylu a podal jí propisku, kterou vytáhl z kapsy saka.
Po chvíli se už na bílém ubrousku rýsovala dohoda, že pokud by se někde objevily fotografie Kayly pořízené onoho dne ve fitness klubu, bude na Filipa podána formální žaloba o odškodnění. Jakmile oba dokument podepsali, dusná atmosféra začala řídnout, i když jisté rozpaky setrvaly. Po takovém startu bylo těžké najít vhodné téma a začít konverzaci. Naštěstí před nimi brzy přistála jejich objednávka, a tak pozvedly sklenky, aby si připili na oslavu jejich dohody.
Přiťukli si a chystali se pustit do jídla. „Hmm, musím říct, že to voní báječně.“ liboval si Filip. Chtěl ještě Kayle popřát dobrou chuť, když v tom je vyrušil oběma známý zvuk. Ten zvuk, který je sem svedl, avšak tentokrát se Filip ocitnul na druhé straně fotoaparátu.
„No to snad ne!“ vykřikla Kayla a okamžitě byla na nohou. Vytrhla dotěrnému paparazzi foťák a pustila se do něj s vervou, kterou Filip již měl tu čest také zakusit na vlastní kůži. „Co si to dovolujete. To vám opravdu není nic svaté? Nedáte mi pokoj na ulici, budiž, a lézt za mnou i do restaurací, to je snad už vrchol.“ cedila mezi zuby a probodávala nevítaného společníka pohledem. Mezitím podvědomě podala přístroj Filipovi, který se dovtípil a ihned začal čerstvé snímky mazat.
„Ale madam, uklidněte se, toho je přeci veřejnosti přístupný prostor.“ hájil se fotograf a dožadoval se navrácení svého fotoaparátu. „To možná ano, ale já si nepřeji být zde fotografována.“ pokračovala Kayla. „Ale co vás nemá, já přece fotil ten fikus za vámi a možná jste se mi omylem připletla do záběru.“ zkoušel na ni svoje fintičky. Ale dívka se nenechala odbýt. „Tak si sakra dejte pozor, aby se ten váš fikus s mým obličejem nikde neobjevil. Pak by vám totiž ve schránce přistála obálka s trestním oznámením.“ upozornila ho výhrůžným tónem.
To už se od stolu zvedal i Filip. Paparazzi evidentně neměl o větší konflikt zájem, převzal si od něj zpět svůj foťák a s nadávkami, které si trousil pod vousy, raději vyklidil pole. „Mockrát děkuji za pomoc.“ obrátila se Kayla na Filipa. „Maličkost, taky zrovna netoužím plnit stránky bulváru.“ máchl ledabile rukou.
„Já,…já, moc se omlouvám za zkažený večer. Bude lepší, když půjdu.“ řekla Kayla, otočila se na podpatku a proběhla restaurací ven, v obavě, že by sem ten dotěra poštval někoho ze svých kolegů. O další nevítanou pozornost nestála. Filip se ještě chvíli díval do míst, kde zmizela, než zavolal číšníka, aby mohl zaplatit za nedojedenou večeři.
Žádné komentáře:
Okomentovat