Několik dalších dní nedokázal Filip dostat dívku z fitka ze své hlavy. Při vyvolávání fotek si dokola prohlížel její tvář a přemýšlel, proč mu byla tak povědomá. Když měl hotovo, vydal se z komory rovnou do kuchyně pro něco k snědku. Cestou míjel Belu vzdychající jako každý úterní večer u nějakého pitomého seriálu, kterému nehodlal věnovat vteřinu své pozornosti. Něco na obrazovce ho přesto upoutalo a přimělo ho zastavit.
„Proboha, vždyť to je ona!“ pomyslel si. „Hm, hezká kočka. Kdo to je?“ pronesl pak nahlas, a snažil se tvářit, že jeho zájem je jen tak ledabylý. Isabelu jeho otázka zaskočila, po chvíli mu ale odpověděla. „To je Constance, je strašně zamilovaná do Edwarda, ale netuší, že je to její bratr, a tak…“ začala vysvětlovat. „Sakra Bel, mně je fuk, o čem to je!“ přerušil ji Filip. „Myslel jsem, co je to za herečku!“ upřesnil jí svůj dotaz. „Jo tááák!“ protáhla Bela. „To je Kayla Flemming, nový objev televizní scény. Je fakt dobrá, myslím, že by teď měla točit i nějaký nový film. Opravdu nadějná herečka. Joo, to kdyby se mi taky povedlo.“ rozplývala se dívka.
To už ji Filip ale neposlouchal. Znal jméno a rozluštil záhadu známého-neznámého obličeje. Jeho podvědomí ho na jejich obrazovce vídalo každý týden, ale vědomě odmítal sledovat nějakou hloupou telenovelu, o které Isabela tvrdila, že si ji pouští pouze za studijním účelem. Kecy v kleci! Sedl se k počítači a rozhodl se Keylu vygooglit a následně najít.
Než se stihl pustit do hlubšího pátrání, zapípal mu v kapse mobil. Otevřel zprávu z neznámého čísla a těšil se na novou zakázku. „Omlouvám se za tu scénu v klubu, mohli bychom se prosím sejít dnes večer v Treetop Oasis? K.F.“ stálo ve zprávě. Filip chvíli nevěřícně zíral na telefon, než si dal dva a dva dohromady. Tak to bylo jednodušší, než čekal.
K večeru se vypravil do místního vyhlášeného podniku. Ze začátku se zkoušel rozhlížet, zda dívku někde nespatří, ale bez úspěchu. Nakonec se zkusil zeptat barmana, ten jen přikývl a ukázal mu ke schodišti. O patro výše našel u vchodu stát ostříleného chlapíka, kterého si zařadil jako bodyguarda. Představil se mu a muž ho pustil dál. A tam, v rohu místnosti, seděla ONA. „Dobrý večer, děkuji, že jste přišel. Posadíte se prosím?“ vybídla ho, a pokynula mu k vedlejší sedačce.
Filip pozdravil, a posadil se. Byl nesmírně zvědavý, co mělo to všechno znamenat. „Musím říct, že mě vaše pozvání překvapilo. Kde jste vlastně sehnala mé číslo?“ zeptal se. „No, trochu jsem zatlačila na majitele fitness, a pod pohrůžkou žaloby mi ho nakonec celkem ochotně sdělil.“ přiznala se Kayla a sklopila ostýchavě hlavu. Ta změna v chování byla až neuvěřitelná – z dračice se stala nesmělá školačka.
„Fajn, a proč jsem tady já? Taky mi chcete pohrozit žalobou.“ pokoušel ji Filip. „Proboha to ne!“ vykřikla Kayla. „ Já..já… chtěla jsem se jen strašně omluvit.“ vykoktala vzápětí. „Chovala jsem se hrozně, vůbec nevím, co to do mě vjelo. Ale poslední měsíce jsem pod neuvěřitelným tlakem. Myslela jsem, že si cvičením vyčistím hlavu, že v novém městě mě třeba chvíli nikdo nepozná, a ten váš foťák byla poslední kapka. Prostě toho bylo najednou moc, a já jsem bouchla jak papiňák.“ chrlila ze sebe. „Vím, že to naprosto neomlouvá mé chování, připadám si jako úplná husa. Ani nevíte, jak se stydím.“ dodala a chytla se za hlavu. Filip jí jen pobaveně sledoval.
„Stačí, stačí, omluva se přijímá.“ prohlásil, když skončila. „I když jestli chcete, můžete pokračovat, poslouchalo se to hezky.“ usmál se na ni ještě víc. „Já nevím, co víc k tomu říct. Jen… měla bych velkou prosbu.“ upřela na něj štěněcí pohled. „No, sem s ní!“ vybídl ji Filip. „Myslíte, že ty fotky by se mohly ztratit? Nerada bych se takto viděla někde v médiích. Samozřejmě jsem připravena se s vámi vyrovnat, takže na nich vyděláte tak jako tak.“ navrhla mu.
Filip sice neměl v úmyslu pořízené fotografie nikomu nabízet, ale proč nevyužít příležitosti, že? „O vaše peníze nemám zájem.“ opověděl. „Ale…“ chtěla namítnou Kayla, ale Filip ji gestem zarazil. „Mám pro vás ale jinou obchodní nabídku.“ pokračoval. „Zaručím se vám, že ty fotky nikde nezveřejním, pokud se mnou půjdete na schůzku.“ přednesl jí svůj návrh. „Cože? Jako rande?“ zeptala se nevěřícně Kayla. „Nic víc, nic míň.“ přisvědčil Filip. „Samozřejmě ve vší početnosti.“ dodal a bavil se jejím úžasem.
Kayla se na chvíli zamyslela, a nakonec přikývla. „Moje číslo máte, tak dejte vědět, kdy a kde.“ odpověděla nakonec. „Ozvu se brzy, nebojte.“ usmál se na ni Filip. „Dobrá, platí. A teď se omlouvám, budu muset už jít.“ rozloučila se a zvedla se k odchodu. Filip se za ní s úsměvem díval, a gratuloval si, jak perfektně dokázal situaci využít.
Žádné komentáře:
Okomentovat