středa 30. října 2019

Příběh - 56. KAPITOLA – Šestá generace

Pro Andreu a Radka bylo neuvěřitelné sledovat, jak jejich děti rostou a dospívají. Ano, bylo tomu skutečně tak – jejich prvorozený syn Filip dosáhl plnoletosti, přitom to bylo tak nedávno, co se učil prvním krůčkům.


Filip odmalička oplýval zvláštním charisma. Byl to prostě pohodář s nadhledem, což mu přidávalo na šarmu. U spolužáků byl oblíbený, zejména dívek se kolem něj točilo mnoho, ale žádná ho neulovila. Zato on lovil svým foťákem jeden snímek za druhým, a tak se z jeho koníčku stala doslova vášeň.


A než se nadáli, slavili další narozeniny, když vyrostla Valerie. Jejich jedinečná dcerka dospěla v krásnou slečnu, dál pečlivě skrývající tajemství, o kterém věděli jen rodiče. Její sourozenci sice tušili, že je jejich nejmladší sestra zvláštní, ale nikdy neodhalili příčinu toho neurčitého dojmu, který v nich Val vzbuzovala.




Společně s prostřední Gabrielou však byli správná trojka. Ne, že by se nikdy nehádali, to přece k sourozeneckým vztahům patří. V důležitých chvílích se však vždy podrželi a stáli jeden při druhém. Lamač dívčích srdcí Filip, tak trochu divoká Gabriela a něžná, ale zvídavá Valerie. Všichni tři připraveni vykročit vstříc své budoucnosti.


Zatímco dívky byly stále školou povinné, a tak zůstávaly u rodičů, Filip došel po maturitě k závěru, že Oasis Springs je pro něj příliš malé. Rozhodl se tedy vylétnout z hnízda a začít žít městským životem v San Myshunu. Jelikož jeho rodiče na tom nebyli úplně špatně, pomohli mu uhradit zálohu na celkem nadstandardní byt blízko centra, kam se vešel i malý fotoateliér. Ovšem provozní náklady už byly plně na něm a protože jako začínající fotograf neměl zrovna stabilní příjem, rozhodl se nabídnout bydlení jedné nadějné herečce – své „něco-mezi-tetou-a-sestřenicí“ Isabele Bjergsen.


Právě Bela se stala jeho zkušebním objektem v novém ateliéru. „Neblbni, copak jsem nějaká modelka?“ protestovala, když jí dirigoval před fotografickým plátnem. „Hele, chceš být filmová hvězda, ne? A ta se musí umět nakrucovat před fotografy, tak nebrblej, a pózuj!“ nařídil jí Filip pobaveně.


„To sice jo, ale zatím nemám roli ani v blbé reklamě, takže je to trochu předčasné, nemyslíš?“ bránila se Isabela. „Bel, prosím, já potřebuju nějaké ukázky práce, abych sehnal kšeft. A když pěkně zapózuješ, můžeš si ty fotky dát taky do svého portfolia a nabídky se ti pak jen pohrnou.“ smlouval Filip. „Fajn, tak co takto? Nebo takto?“ začala se nakrucovat Isabela, až Filip nestíhal cvakat spouští.


Aby byt utáhli, chodila Bela po konkurzech i na ty nejmenší role, a Filip sháněl zakázky, kde se dalo. Od focení dětských besídek se sem tam dostal i k zajímavějším projektům, jako třeba nafotit materiál do nového propagačního letáku zdejšího fitness klubu. A tak jednoho dne pobíhal mezi posilovacími stroji a fotil místní namakané svalovce i paničky snažící se držet si figuru, aby co nejlépe vystihl prospěšný efekt cvičení a pomohl klubu nalákat nové klienty.


Najednou se v hledáčku jeho fotoaparátu objevil opravdu luxusní exemplář. Šel tedy dívku požádat o svolení, aby ji mohl do chystaného prospektu vyfotografovat. „No, to si snad děláte legraci, ne?“ odvětila mu ona z běžícího pásu. „Nene, já nežertuji, opravdu bych byl rád, kdybyste mi mohla zapózovat, působíte velmi přirozeně a fotogenicky.“ snažil se jí lichotit Filip. „To by se vám tak líbilo, zneužít můj obličej k reklamě. To v žádném případě nedovolím!“ zachovala si dívka svůj odmítavý postoj.


Filip sice úplně nechápal, o co jí sakra jde, ale nechtěl vyvolávat konflikt, a tak se rozhodl dál netlačit na pilu a raději vyklidil pole. Chvíli se rozhlížel, kdo jiný by se mu hodil, ale jeho pohled se stále vracel k té nepřístupné dívce. Běžela na pásu ladně a s lehkostí, moc příjemně se na ní dívalo. Její tvář mu byla povědomá, ale nedokázal si ji zařadit, ať se snažil sebevíc. Když pás zastavila a chystala se k odchodu, Filip neodolal, zvedl fotoaparát a rozhodl se, pořídit si pár snímků na památku.


Cvakání spouště však nešlo přeslechnout. Brunetka se otočila a když zjistila, že objektiv míří na ni, doslova vybouchla. „Co si to jako dovolujete? Jasně jsem vám řekla, že s focením nesouhlasím. Nepřipadá v úvahu, aby si nějaké fitko lákalo klienty na moji osobu, to by se tak někomu hodilo. Okamžitě mi dejte ten fotoaparát.“ běsnila jak utržená ze řetězu. CVAK!


Filip sklonil objektiv a přistoupil blíž. „Pardon, ale nedám. Na základě vašeho nesouhlasu fotografie samozřejmě nepoužiji k propagaci tohoto klubu, ale jinak jsme prakticky ve veřejném prostoru, takže pro sebe si tady můžu fotit co chci a koho chci.“ objasnil jí se sladkým úsměvem Filip. Pak se otočil na kramfleku a nechal jí tam stát s němým úžasem.

Žádné komentáře:

Okomentovat